Digiděti, jejich rodiče a smysluplný život

přednáška Jana Kršňáka na téma děti a digitalizace

Všichni dnes hrajeme počítačovou hru, říkáme jí skutečnost. Děti od nás odkoukávají, jak se hraje. Proto tak brzy potřebují kapesní počítač. Sedávají před obrazovkami, napojené na síť, klidně i tisíckrát denně hladí svůj telefon. Přesně jako my, jejich rodiče. V něčem je to skvělé a v něčem ne. Co dnes znamená být člověkem?

Co děti s obrazovkami a telefony prožívají? Jak pozorovat vlastní děti hrající si v kyberprostoru s klidem a důvěrou?

Žijeme ve společnosti závislé na technologiích. Někteří z toho nejsme šťastní a hledáme, jak vysvětlit dětem, že by si neměly tolik hrát s telefony. Není to pro ně snadné, když jejich rodiče žijí obklopeni přístroji a počítači. Práce, informace, rodinné komunikace i trávení volného času, to vše nám dnes nabízí digitální svět a my jeho pomoc přijímáme. Anebo naši závislost bereme jako danou skutečnost a hledáme, jak děti do kyberprostoru zavést bezpečně, zdravě a smysluplně.

A co když se digitalizaci společnosti nepodaří naplnit smyslem a co když než digiděti dorostou, se technologický pokrok pochroumá a zastaví? Jak by vypadal život s hotovým internetem? Nalézání rovnovážného používání technologií je současně nalézání smysluplného vztahu k životu. Možná nejde ani tak o řešení aktuálních starostí a problémů, ale o vytváření jednoho celého budoucího světa. Toho, v němž budou žít dnešní děti.

I ve skrznaskrz zasíťovaném světě jsou rodiče pro děti stále těmi nejpodstatnějšími informačními zdroji. Od nás se učí žít. Jak se dnes máme? Jak se dnes mají naše děti? A jak se budeme mít? Jak se s dětmi bavit o telefonech, obrazovkách a programech, jak jim představovat svět, v němž společně žijeme? Jak nepřijít o lidský pohled a co vlastně znamená dívat se na svět jako člověk? Jak vidí svět stroje, telefony, obrazovky, umělé inteligence? Jak vidí nás? Jak tvořit svět, kde by se nám líbilo, kde bychom prožívali radostný a smysluplný život. Kolik telefonů je k tomu potřeba?

Zklidňování digisvěta (kvůli dětem či kvůli sobě) je hřištěm, kde se dá dobře cvičit zklidňování světa, v němž se pár strojů velkých jako planeta rozhodlo běžet rychleji než ten nejsilnější vítr, i kdyby to mělo stát. Zastavíme se a probereme, jak se mají děti i my sami v podivuhodných časech.

Digiděti digitalizaci člověka i světa zvládnou, když ji zvládneme my. Řekneme si, jak na to.

Nejbližší akce

Digiděti,  jejich rodiče a smysluplný život

provází

Jan Kršňák

lektor a zklidňovatel digidětí a digidospělých

reference